Znáte větu :   " Nemám čas ? "

Kolikrát jsme tuto větu během života vyslovili a slyšeli ? Co nám říká ? O čem vypovídá ? Nemám čas na sebe ? Nemám čas na Tebe ? Schováváme se za ní nebo jsou opravdu všechny ty věci a činnosti, tak důležité ? Jsme my tak důležití, že nemáme čas sami pro sebe ? Je to jen náš autopilot ? Co všechno se dá zabalit do tak jednoduché věty? Nejbohatší žena Evropy Francoise Bettencourt, pokračovatelka firmy L´Oreal,  žila 94 let. Sama sebe se na sklonku života zeptala : "Kolik let, z toho jsem opravdu žila ?" Má přítelkyně Kamilka často říkávala : nemám čas si přečíst knížku, nemám čas se vyhřívat na sluníčku, nemám čas....až jednoho dne se čas naplnil a rozplynul. V den, kdy padal první sníh, se rozplynul sen a mé slzy splynuly s vločkami. A den byl bílý, čas nekonečný, plynul dál do Země a do Vesmíru ke hvězdám, kde čas končí a začíná, kde čas není.   RE

Má otázka :  "Jste tady a teď, žijete v přítomném okamžiku ? " 

Meditace ze zahrádky 

Představte si mysl jako zahradu  plnou květin, barev a vůní. Svou zahradu zalévám čistou vodou z křišťálového potůčku, květiny, stejně jako mysl čistím od plevele. Mé oko spočine na tulipánech, které nádherně voní a jsou bílé -  pro čistou mysl jako stvořené.  Pak se zadívám na slunečnice, které vypadají jako sluníčka, dodávají energii , cítím jak mě hřejí. Slunečnice vypadají tak, jakoby měly stále dobrou náladu - dobrou mysl. A už mě vítají svou jemnou růžovou barvou růže. Růžová barva mě uklidní, zklidní nádech a výdech, Vůně růží je omamná stejně jako štěstí, které zaplavuje mou duši. Představuji si, jak sedím ve své zahradě a zachytávám své myšlenky. Když na mě přijde smutek, popojdu k tulipánům a vdechnu jejich vůni, nechám se pohladit jejich jemností a čistotou. Když mě popadne hněv, skloním se pokorně k růžím a jejich barvy a tvary naskládaných sukniček mě uklidní svou krásou a jedinečností. A když potřebuji načerpat sílu, dotknu se slunečnic všemi smysly, sednu si mezi všechna sluníčka a nechám proudit svým tělem jejich zázračnou energii. Kdykoli přilétne negativní myšlenka, představím si ji jako plevel, který mé zahradě ubližuje. S láskou a péči plevel vytrhnu, a má zahrada je opět krásná, plná barev a vůní. Svou zahradu ve své mysli vnímám s radostí a pocitem spokojeností.                                        Má otázka : "Jak čistíte svou mysl Vy ? "                                        RE

Léčení vnitřního dítěte

V každém z nás je malé, 6 leté, vnitřní dítě. Naše vnitřní dítě si pamatuje úplně všechny pocity a emoce - dobré i špatné. Vše je hluboce uloženo v našem podvědomí jako nahraný program. A tento program si představte jako software a naše tělo jako hardware.  Tyto programy nás automaticky ovlivňují v oblasti rodinných, partnerských, pracovních  vztahů,  naši hojnost a finance, zdraví a také náš vztah k sobě samým po celý život. Všimněte si, co říkáme : " Holky jdou na kafe a kluci na pivo ".Tam uvnitř jsme stále malé děti se svými pocity ublížení a zraněními, touhami  a potřebami po pocitu pochvaly, uznání , bezpečí. Až poznáte své skutečné vnitřní dítě, pochopíte a přijmete, můžete své vnitřní dítě milovat a léčit. Bude chráněno Vaší láskou, Vašim sebepřijetím. Bude to pro Vás nový pocit umět se pohladit, pochválit, poděkovat si, všímat si Vašich pocitů tak, aby jste se ve svém těle cítili. A Hlavně přestaňte se na sebe zlobit, vypněte svého vnitřního kritika. Vnímejte se s laskavostí, Váš vnitřní hlas můžete nastavit na dobro a lásku k sobě samým. Vaše myšlenka má velkou moc - miluje i zraňuje, dokáže kouzlo i zlo.                                                                     Má otázka:    " Jaké myšlenky si říkáte sami sobě svým vnitřním hlasem ? "     RE